To mě může vždycky čert vzít, když nějaká odbornice personalistka plácne, že u nás ještě lidé nejsou zvyklí stěhovat se za prací.
Už nás pomalu přesvědčují, že mít kořeny, žít a bydlet ve svém - ve svém domě, mezi svými lidmi, ve svém světě - není správné.
Abych odpověděl na otázku v nadpisu článku, jsme i nejsme. Nejsme, protože nevolníci se nesměli stěhovat, zatímco my musíme. A jsme, protože příliš ze své vůle volit nemůžeme. Ne-volníci.
Komentáře: vstup do diskuze
Kategorie článku:
deník
Předchozí: Miroslav Žamboch: Na ostřích čepelí
Další: Martin Patřičný: Dřevo krásných stromů
